Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Kdo nemáte nic konkretního a jen tak si chcete pokecat eventuálně si vylít srdce Obrazek , nebo poradit...tak můžete napsat sem.

 

 

 

Diskuse je otevřená...Obrazekpro všechny...

 

 

 

 

 

Račte vstoupit a POKECAT!!!

 

 

 

Pusinky Obrazekjsou přece na povídání - alias na kecání a LU-PUSINKY nemají žádnou výjimku.......

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Srdce

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jajina

(agata, 18. 1. 2008 23:25)

Tady jsem nasla prima info o Holetrovi velmi podrobne.
klikni nebo si to zkopiruj do vyhledavace:

https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3626_2785.html

jajino, neco o Holterovi!

(agata, 18. 1. 2008 23:09)

Holterovo monitorování je metoda snímání srdeční činnosti po dobu 24 hodin,je větší pravděpodobnost zachycení možné poruchy pravidelnosti srdečního rytmu či kolísání tepové frekvence. Vyšetření není bolestivé,pouze se nosí na hrudi nalepené elektrody a malou krabičku za pasem nebo zavěšená na krku, která záznam ukládá do paměti přístroje, aby se mohl později zhodnotit
Existuje ještě Holterovo monitorování a to krevního tlaku během 24hodin,je na stejném principu a nebolí to ani se nic nepíchá.
Je to prostě chytrá krabička na krku,kterou Vám pujšej domů,připojená k Vašemu tělu elektrodama a člověk ji má na těle.
Maminka to tedka měla a když jsme šli domů,tak mi řekla:hele,vypadám s tím jak klokan s mládětem.
Tolik o Holterovi,snad jsem Vás trochu uklidnila!

ahoj Jajino,

(janina, 18. 1. 2008 22:12)

to je dobre, ze jsi se zase ozvala k tvym otazkam - ten holter, toho se neboj, neboli to, jen musis davat pozor pri spani, aby sis to omylem ve spanku nesundala, ale jinak je to v pohode. je to na mereni tlaku a neni to nijak obtizny. je to jen na jeden den.
to motani hlavy a rozmazane videni - mela jsem to taky - uvidis, ze to prejde, az se situace trochu uklidni a stres zmirni. pomohly mi dost kortikoidy (medrol) - zpocatku vyssi davky, pak postupne snizovani.

k manzelovi - neves hlavu, jednou mu to mozna dojde, a bude sveho chovani litovat a snazit se vse odcinit. mozna jeste nepochopil, jake duvody by ho mohly vest ke zmene. myslim, ze muj vztah s mym tatou je neco podobneho - on je proste "nad veci" a co by se staral o druhe. o to vic to dvakrat boli, zvlast, kdyz se te to dotkne na citlivem miste. moc dobre to znam. tolikrat jsem si kladla otazku, proc se takto chova. rekla jsem si, ze takhle to dal nejde, protoze nekdy mi prislo, ze uz se to neda vydrzet, ze uz neni kam jit dal (stejnym smerem). vzdy se mi v takovych situacich vybavi veta z jedne moudre knizky - "kdyz nemuzeme situaci zmenit, musime alespon vytrvat a byt trpelivi". tak se tim snazim ridit - proste vytrvat snazit se o tom nepremyslet a proste brat veci jak jsou. moc dobre si uvedomuju, jak je to tezky. ale da se to zmenit? asi ne. o rozhovor nestoji a z rodiny uz se s nim bavi jen babicka, ktery je to blby, kdyz je to jeji syn.

k tomu, ze je tvuj "bohuzel stalemanzel" - a nema se k rozvodu - je to na hranici citoveho vydirani - popsano jiz nize - moje kamaradka mela manzela a dceru na zakladni skole - byla v castecnem ID s pateri a jednoho se manzel proste sebral, nadelal dluhy a slehla se po nem zem...zbytek si asi domyslis...ona polovicni ID (jediny prijem) a dite na krku...to si nevyberes. nakonec to dobre dopadlo, ale uzila si taky svoje. myslim, ze uz jsi toho zvladla dost a pokud nebudes vedet kudy kam, tak si proste pripomen a muzes na sebe byt hrda.

tak vytrvej a drzim palce a kdyztak zase napis, kdyz budes potrebovat.

mej se fajn!

pro všechny

(Jájina, 18. 1. 2008 20:42)

Ahoj zdravím Vás včera jsem byla na mamografu, díky Bože vše O.K. Mám přijít za dva roky, opravdu jsem si oddechla, no a dnes jsem byla na kontrole v Motole,jsem dost nastydlá, tak jsem dostala tabletky na kašel, a antibiotika (klacid) a nechala jsem v lékárně 500, takže měsíční limit( z důchodu) vyčerpán, jinak jsem paní profesorce Bartůňkové řekla taky o nových potíží, co mě nějak začali sužovat, sice hrozné sucho v ústech, ale to vím , že tuto nemoc provází, ale mě trápí více že občas nyní už podstatně častěji, najednou se mě jako vše rozmaže a jako by se mě točila hlava, takže musím si sednout, sklonit hlavu a čekat až to přejde (nemáte někdo také takový problém) takže půjdu na neurologii a kardio, tam absolvuji Holterovo monitorování, takže se také ptám jestli víte někdo o co jde, paní prof. Bartůňková říkala, že je to něco dostanu na tělo a je to kvůli tlaku, budu ráda když mě někdo z Vás prozradí více mějte se všichni fajn

jste prima děkuji

(Jájina, 16. 1. 2008 14:15)

Je to tak životem se musí prpplouvat jak to jen jde, jsou i překážky , různá ůskalí, silné peřeje jojo , ale pořád tam budu mít to ALE,to poslední se nikdy nestane můj bohuželstále muž, se nikdy nikomu v životě neomluvil, kolikrát už mu i děti v dospělosti to vyčetli, že se neumí omluvit odpověď ale přece si nebudeme jrát na nějaké omlouvání, proto nyní už také ani k němu nejezdí když nemusí, protože není o čem mluvit, vnučku které letos v březnu budou 4 roky ještě neviděl (vždy mu položím na stul fotku když není doba) a přitom se mladí už tolikrát snažili za ním přijet ale nestál o to , tak pomalu strácí zájem všichni, a já když to mámřící upřímně už oto ani nestojím, já si ho prostě nenám za co vážit, uznat, prostě už je prázno a já si touto komunikací děsně pomáhám a všude kam přijdu (lékaři) slyším vy jste strašně silná osobnost , klobouk dolu jste hvězda že se takto dokážete o maminku postarat) s takovou nemocí co máte, ale to není pýcha, jsem šťastná, že mě to tak jde , ale někdy si říkám , že už nezvládnu být stále jenom ta silná osobnost, tak někam napíšu (viz lupusinky) a je mě zase lépe , nejsem SAMA díky holčiny

jajino

(janina, 14. 1. 2008 22:28)

to je presne o cem mluvim (pisu), to je doopravdy uzasny, co uz jsi vsechno dokazala. vis, chapu, jak ti asi je, ale ja se smiruju s tim, ze na svete se dejou nespravedlnosti. nektery veci nezmenis. ja se vzdycky rozcilovala nad tim, jak je to mozny, a pak se tim trapila, uzirala a podobne, a tak si dnes rikam, ze to nezmenim, tak se aspon snazit naprit pozornost nekam jinam (konstruktivneji). to je bezva, ze jsi se dokazala z tohohle vymanit, to je hrozne dulezity, a vim, ze je to zatracene tezky. ten prvni krok je asi ze vseho nejtezsi. ale kdyz si to uvedomis a najdes silu s tim neco delat, je to bezva. myslim, ze mas byt na co hrda. vis, - k manzelovi - jestli muzu jednu poznamku - zije v nevedomosti, ale jednou mu to treba dojde, prijde k rozumu, omluvi se za sve jednani a bude vsechno v pohode. treba se to nestane, ale je mozny, ze ho to treba trkne a zacne se chovat jako rozumny clovek. a kdyz ne, mas svou jistotu :)

preju jen to vsechno dobre a at se ti dari.

pokračování

(Jájina, 14. 1. 2008 18:08)

Ahoj Janino díky, je to hezké když zatím alespoň takto nejsem sama, to víš mamča to už je o něčem jiném ale vážím si sebe, že jsem porodila tři děti, pokaždé to s nimi také nabylo jednoduché, ale to k výchově dětí jaksi patří a myslím , že jsem je vychovala dobře, také si vážím sama sebe když v dobách děsných kdy jsem prostě dostávala půlku výplaty (bezdůvodně)jsemse vymanila z finanční závislosti na manželovi i když jsem nemocná vzepřela jsem se a dokázala mnohé věci, potom pomoci svým rodičům to si také dávám za + ale po tom prozřetí je to jiné, jsem na sebe hrdá, že jsem si našla práci(sice doma-no tedy u mamči) ale to nevadí pracuji na počítači a je mi fajn , ale stále se nemůžu vyrovnat s tím , že děsné když někdo tak hrozně ublíží, vlastně mu dávám šanci , nic po něm nechci, jenom vyřešit tu bytovou otázku a to jsem prostě v konci, já netrvám na tom aby se odstěhoval ať si tam klidně bydlí ale ať mě sežene jiný byt, nebo mě vyplatí a tady prostě nárážím na tu děsnou nespravedlnost a nejde z toho ven jste prima mám radost , že jsem tyto kamarádky našla díky lupisinky

jajino

(janina, 14. 1. 2008 17:10)

to mi pripomina chovani meho otce, to chovani tveho pana manzela. bohuzel jsou na svete lide, kteri to s druhymi moc dobre umi, dostanou je tam, kam potrebuji, a dal uz je to moc nezajima. dosahli sveho. mockrat jsem premyslela, proc to tak je, a co s tim. je potreba vedet, uvedomit si a mit stale na pameti, ze TY MAS TAKY SVOU HODNOTU. jako kazdy clovek. to vedomi sve hodnoty je potreba si neustale a ve vsech situacich pripominat. nenechat se ponizovat, shazovat, napominat, a ja nevim co jeste, ja vim, ze je to hodne tezky, ale hlavne s sebou nenechat manipulovat, jak se druhym hodi. jak uz bylo napsano,zkus najit neco, co by ti to vedomi vlastni hodnoty posililo, jak uz tu holky psaly, abys nebyla tak moc v moci druhych, a byla schopna si sebe za neco vazit, a byt na neco pravem hrda.
bohuzel zakony jsou takove, ze DOKUD se nestane nejaky cin, za ktery by mohl byt nekdo odpovedny podle zakona (tedy ne moralne), je tezke neco vymoct.myslim, ze bydlet u maminky a mit klid na rozmysleni postupu je asi dobre. kdyz budes vystavena stresu souziti s manzelem, nevim,nevim, jestli to k necemu povede. snaz se vydobyt si co nejvic nezavislosti a vnitrni jistoty, protoze to tyhle typy nejvic nesnasi (kdyz nemohou druhym demonstrovat svoji silu).
myslim, ze zakon snad nejak postihuje i psychicke tyrani, neco by se o tom dalo na internetu jiste najit. zkusit neco jako "nasili" nebo tak neco, uvidis. rozhodne dal pis o sve situaci, pokud budes chtit.

odkaz na kudlanku

(Jájina, 12. 1. 2008 17:05)

ahojky tak jsem tam dneska zabrousila , přečetla si zatím několik příběhů, ale někdy se mě zdálo, že ty ženy nejsou správně pochopeny(prosím ne všechny) ale až se tím trochu proberu tak uvidím , třeba ještě najdu něco co potřebuji tak dík a hojky

Alča, Síma

(Jájina, 10. 1. 2008 19:47)

Dobrý večer děvčata moc děkuji za Vaši podporu to je neocenitelné, dnes jsem měla perný den lékaři v Neratovicích a s těmi berlemi mě to děsně trvá a vyčerpává takže dnes nic už neudělám ale ráno moudřejší večera takže se do toho dám zítra budu postupovat tak jak to píšeš Símo napřed přečtu příběhy a třeba také něco se mě bude hodit a pak tu právní poradnu moc díky a držte se

Jájině

(Alča, 10. 1. 2008 7:21)

Tak Síma to napsala úplně bezvadně. Určitě klikni na uvedené stránky a něco podnikej, z tvé odpovědi je cítit, jak se tím trápíš. Bohužel tím ubližuješ jen a pouze sobě. Když něco podnikneš, uvidíš, že se budeš cítit líp - ne tak beznadějně a bezmocně.Držím pěstičky a určitě napiš jak a jestli se podařilo. Jak napsala Sima, TY jsi nejdůležitější a tvůj ti nesahá ani po kotníky.

jájině

(Síma, 9. 1. 2008 18:07)

Jájino, nevzdávej to a zkus ještě neco podniknout.
Hele,casto chodim na takovou zajimavou stranku,neco jako casopis-www.kudlanka.cz
Je tam i pravni poradna:
KLIK:

http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_contact&task=view&contact_id=3&Itemid=56

Napred si ale precti nektere lidske pribehy,ktere tam jsou vypsany,muzes tam najit treba i nejakou odpoved:
Ty pribehy najdes tady:

http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=32&Itemid=55

Já jsem jednou mela tezky problem a hodne mi poradna pomohla.Napis tam anonymne a uvidis,za to nic nedas.
Jinak OSOBNE radim: nenech se otravit,pobyvej s maminkou a najdi si neco,co by te moc bavilo (malovani na hezvabi,vyroba ozdob na stromecek,ja chodim na keramiku...:o))a tomu se venuj.Manzela nech plavat,on brzo pozna zmenu v tvym chovani.Hlavni je,aby ses netrapila a byla stastnejsi.Ono se to nejak nakonec vyresi....
Hlavni jsi TY!Nezapomen...Ty a jenom TY!

Alča

(Jájina, 9. 1. 2008 17:42)

Díky je to veliké povzbuzení my spolu nežijeme , pradlenu má , kuchařku také, jí jsem skoro pořád u mamči(po smrti tatínka) a jejich vtah je nepochopitelný on je také už v důchodu , takže ráno spí do 11 hodin a nesmí se dělat moc velký hluk aby se nenaštval, uvaří si kávu, zapálí cigáro (hodněkrát jsem prosila aby nekouřil v bytě ( míme zzasklený balkon) že mě to nedělá dobře odpověď JEN SE NEDĚLEJ ŽE TI TO VADÍ, MILENKA KOUŘÍ. pak si skočí nakoupit pivo noviny cigarety a nějakou flákotu, dá to vařit , nají se a jde spát spí tak do 15 hodin pak se oblékne a jde k ní večer se vrací tak ve 21.30 hodin a kouká dlouho na televizi, jenomze soboty na neděli tam spí, chápeš to ? Já totiž neumím ani pochopit její vztah, budž když jsem o tom nevěděla ale nyní je to jíž 4 roky provalené, 2 roky jsem se snažila ho přemluvit jenom s tím bytem, ale to s ním nehnu a zákony u nás na to žádné nejsou a i když nemám fyzická viditelná zranění, tak psychické násilí nestačí na to aby byl nějaký zákon ohledně bytu a navíc já ho nenutím se stěhovat tak aŤ mě vyplatí nebo sežene jiný byt ale to ani náhoudou milenka má též svůj byt ale oni spolu bydlet zřejmě nechtějí, nechápu prostě její chování, když jsem našla sama dva byty za náš tak prostě řekl že se stěhovat nebude a tím to končí, určitě se ptáš jak je to s nájemným asi takhle advokátka řekla, když on není schopen přispívat na vaši zrovna ne nejlevnější léčbu tak mu neplaťte nájem a ať to dá klidně k soudu a půjdem do toho , ne prostě ne , když se zeptám na přeplatky tak o to se zajímat nemám tak se nezajímám o nájem defakto šetřím vodu , teplo, plyn, atd. V dnešní době je to neuvěřitelné ale je to bohužel tak a už musím přestat stále mě to velice rozrušuje díky za bezvadnou odpověď

Jájina

(Alča, 9. 1. 2008 14:28)

Tak to ti vůbec nezávidím. Kdybych neměla chápajícího manžela, bylo by vše o 100% horší.
Nedivím se mu, že nechce nic měnit, vždyť má všechno - ty se o něj staráš a milenku má jako bonus.
Jinak s rozvodem nemám žádné zkušenosti ani v okolí, takže nevím. Ale pokud bys udala důvod nevěru a nesnesitelný odpor, proč to nejde? On to musí podepsat? Nebo z důvodu bytu? Že by blokoval prodej?
A teď, když s ním žiješ, vaříš mu? Pereš? Jak to máte s penězi?
Já bych asi - pokud to aspoň trochu jde - si řekla: nechceš se stěhovat? Fajn! A chovala bych se, jako bych v tom bytě žila sama - sama pro sebe. Uviděla bys, co to udělá. Samozřejmě by to byl nápor na psychiku, ale teď taky určitě nejsi v pohodě.
Každopádně přeju hodně síly, zdravíčka a chuti do života, nejsi v tom sama!!!
Jo, a jeho reakce na tvou nemoc - sobeček největšího kalibru. On to ví, že jsi nemocná, ale když to přizná, ještě by musel mít k tobě nějaké ohledy!!! Ubožák.

bolavé nohy

(Dana, 9. 1. 2008 13:01)

Ahojte lupusinky, poslední 2 měsíce mě trápí velké bolesti nohou, lupus mám 13 let. Zatím chodím na neurologii na obstřiky, jsem objednaná na ortopedii. Za ty roky, co mám lupus, se mi to ještě nestalo. Bolesti jsou hlavně když mám vstát, při chůzi to je docela dobré. Máte také někdo takové zkušenosti, nevím zatím, zda to souvisí s SLE. Děkuji.

děvčata-pupence

(Jájina, 9. 1. 2008 11:41)

u mne lupis též začal pupeny (vypadaly jako štípance) ponejprv sem tam,někdy třeba až za delší dobu, ovšem když se to začalo stupňovat,měla jsem ty pupence hlavně na nohách, stehna i hýždě,svědilo to příšerně,tak jsem šla k obvodní, dostala ditiaden (na alergie) jenže ono nic tak mě poslala na kožní na oddělení choroby z povolání, anabáze trvala dlouho začínalo se testy na co bych mohla být alergická, (podotýkám že v tu dobu jsem měla čid, na revma)a pracovala jsem ve firmě Opus Výroba hokejové výstroje)a tam jsem hlavně dělala s lepidly, takže byla vyloučena alergie tak mě paní doktorka odebrala vzorek kůže a už to bylo jasné SLE jako vyšté. převzala mě do péče paní docentka Bartůňková z klinické imunilogie, nasadila 30 prednison, imuran, plaqenil, dostala jsem neschopenku,rok jsem jezdila po různých vyšetřeních, sedimka stále vysoká 100/120, došlo na delagil sedimka začala klesat(což je lék na zánět kloubů) ale v tu dobu mě vůbec neboleli ani neotékaly bylo mě vysvětleno , že to tak může být,no fleky se také slévaly ( já jsem to pracovně nazývala)abstraktní obrazy no pak jsem šla do celého plného invalidního, toto se dělo od roku 1991, různě jsem si vždy trochu pracovala (dič) ale skoro pořád jsem byla nemocná tak mě dali do plného, nyní je mě už skoro 59 let prednison stále užívám 5mg denně , momentálně je můj vlastní lupus v remisi, takže konečně také můžu trochu líp chidiz, protože konečně šlo upravit i mé haluxy,(nevešla jsem se už ani do ortopedické obuvi) ale největší podraz mě udělala (stále) můj manžel který vůbec nepochopil co to vlastně obnáší že jsem byla unavená, unavená, nic jsem nezvláda do toho všeho mě umíral tatínek na rakovinu, holka měla děsivou pubertu, docentka nemohla pochopit proč se mnou nechce přijít aby muvše vysvětlila ale on přece nepojede do Prahy to by stálo plno peněz(myšleno autem) já jsem dojížděla normálně autobuse z Neratovic a dále metrem atd. A před čtyřmi lety přesně na den matek jsem se dozvěděla že už mě dva roky podvádí s přitelkyní, bylo to strašné , ale dale jsem se do toho, že chápu že to asi neunesl tak že mu v cestě stát nebudu, náš družstevní byt vyměníme za dva malé a půjdeme každý svou cesrou, jeho reakci jsem naprosto nečekala neboť odpověď doslovně zněla takto,: STĚHOVAT ANI PRODÁVAT BYT SE NEBUDE, ŽE JSI NEMOCNÁ O TOM NIC NEVÍM NEBOŤ POZOR TE´D TO PŘIJDE NEUMÍ LATINSKY (DODNES NECHÁPU) A ZA DALŠÍ SE SEMNOU NEROZVEDE A SVOJÍ ZNÁMOST NEUKONČÍ. Takže já chodím k psychološce, aspoň se vypovídám, navíc se zde v Praze , kde momentálně přebívám starám o svou 87 letou maminku, a ničeho bez jeho dohody nedosáhnu, nikde mě nikdo neporadí hlavně ohledně bytu, protože on mě nemlátí, zámek nemění, mužu přijet kdykoliv, ale že já ho nechci potkávat a sdílet s ním společnou domáctnost tak se prý nedá nic dělat. Takže vypovídat se je nejlepší, pokud možno podkat i dobré lidi, ale nejsem s tím už letos to budou čtyři toky nedokážu, dětí už mají své rodiny , sbé problémy tak po nich nemůžu chtít aby se mě nějak věnovali , proto se rovnou omlouvám protože určitě píšu s chybami , ale mě to vždycky rozruší, takže lupisinky nevzdávat se a mluvit a mluvit hlavně s někým kdo vám alespoň trochu naslouchá ahokjy

Deniska

(Zena, 9. 1. 2008 0:13)

Neboj,bude líp.Zkus si vařit čaj z třezalky podle návodu.Mě to na deprese pomohlo.Léky jsem už na ně nechtěla ,i tak jich mám dost.A Alča má pravdu.Vypovídej se tu,čti a uvidíš že to pomůže.Mě aspon to pomáhá.A že máš krásnou a zdravou holčičku to je nádhera,kvuli ni se musíš snažit.Ahojky.

pupeny - vyrážka

(Zena, 9. 1. 2008 0:03)

Tak holky,jak vy říkáte pupeny,já to měla jako začátek Lupusu.Začalo mi to na břiše,postupně se to slívalo.Když jsem přišla na kožní,prý mám svrab.Protože bylo před vánocemi,tak jsem hospitalizaci odmítla,chodila denně na nějaký pichanec a v tom vánočním shonu a pečení musela dělat 3denní kůru.Po každém vyspání šup ložní a oděv za ten den do igelitáku ,zavázat a šup ven.Jenže se to nelepšilo a do Stěpána jsem byla celá slitá í s obličejem,šlapky mě tak svědily že jsem nevěděla co dělat.Ted jsem do nemocnice přímo letěla.Protože jsem dostala lék na RA, tak to byla na něj toxická reakce.Dostala jsem 60mg prednizonu,svlékla se jako hada od lékařky povzbuzení:máte to jako piling zadarmo.Za 6 týdnů léčby jsem jela domů se spoustou mastiček a s diabetem,který mi vyskocil po prednizonu na 16moll a vyškolena na píchání inzulinu.Postupně jsem vysazovala prednizon,dia. se snížil a vyrážka se opět objevila.Znovu spitál,stejný kolotoč.Po měsíci doma,3dýdenní mazání a opět špitál.Pěkná depka.Musím podotknout že se vůbec přivyšetřeních z krve ani z kůže lupus neprokázal i když jsem pozitivitu na protilátka měla.Až při 3tím ležení se potvrdil.Ale všechno se vydrží,jak řečeno:snad bude líp.Ahojky.

Denisa

(Alča, 8. 1. 2008 13:46)

Deni, napiš víc. Co tě konkrétně trápí, proč před ostatními skrýváš svoje pocity - nerozumí ti?, když už nic, alespoň to vypíšeš.

Janino

(Alča, 8. 1. 2008 13:44)

Jani, nemusíš závidět, jsem ráda, že se hýbám a využívám toho. Kdoví, co bude za pár let...
Leni, ty pupeny jsem měla taky, už asi 4x za život, poprvé ještě než se objevil lupus. Přesně jako ty - pupeny, jako když štípanec, za chvíli se to slilo a ŠÍLENĚ to svědilo. Šlo to odspodu těla - paty, prsty - nahoru, prošlo to opravdu KAŽDÝM kouskem těla, skončilo ve vlasech a pak se to zase vracelo dolů. Bylo to k zešílení, protože to hrozně svědí až bolí. Poprvé mi doktor řekl, že je to tzv. pátá nemoc, což je DĚTSKÁ nemoc (bylo mi tak 25) a je fakt, že malá to měla taky. Dostala jsem něco na potlačení histaminu (snad to píšu správně), tabletky a hned po užití příznaky zmizeli. Podruhé a vícekrát se (jiný) doktor spokojil s tím, že jsem mu řekla, že je to 5. nemoc a víc to neřešil. Takže jsem si zbytek tabletek nechala doma a jestli mě to zase přepadne, budu připravena!!! Když tak nad tím uvažuju, docela by mě zajímalo, z čeho to mívám.:))


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97

následující »