Z chemického hlediska je mumio přírodní směsí organických i anorganických látek. Skládá se z 26 stopových prvků, 10 oxidů kovů, 6 aminokyselin, steroidů, fosfolipidů, řady vitamínů, éterických olejů a dalších biologicky aktivních látek.

Slovo mumio doslova znamená "chránící tělo před nemocemi", "tělo uchovávající". V oblastech, kde se rozkládala perská říše, je pojem mum dodnes používán pro označení růstu.

Mumio nemá nic společného s mumiemi (mumia vera aegliptiaca), s látkou, která je směsí prášku z mumií, konzervovaných asfaltem a pryskyřicemi. Tato látka se používala k zastavování krvácení.

Naleziště se nacházejí vysoko v horách Asie, z geografického hlediska tvoří přes tato pohoří pás. Místní lidé mumio sbírají v jeskyních a skalních průrvách, v těžce dostupných terénech ve výškách nad 3000m. Skupina se vydává do hor na několikatýdenní výpravu, jejímž výsledkem je několik vaků syrového mumia. Protože sběr mumia bývá pro tyto lidi jediným zdrojem příjmů, umístění svých nalezišť pochopitelně tají a informace o lokacích se předávají z otce na syna. Mumio se vyskytuje na stěnách a stropech jeskyň nebo v průrvách v podobě krápníků nebo malých stalaktitů, které svým tvarem připomínají slzy (proto název Slzy hor).