Klub lupusinek

...pište, co vas napadá za otázky, at se mám čeho chytit...

PS:  ještě existuje rubrika Pracovní příležitosti a SLE.

odkaz pro zrychleni:

/clanky/pracovni-prilezitosti-a-sle

Pacienti s SLE by neměli být ve svém zaměstnání pro svoji nemoc diskriminováni.

PRACE:

Většina osob s SLE může svoje povolání vykonávat bez většího omezení.

Svého zaměstnavatel nemusí pacient s SLE o své nemoci informovat. Ani u přijímacího pohovoru. Chronické onemocnění jako RS není také důvodem k výpovědi, při včasném podání této informace však může výpovědi zabránit.

Někdy je pomocí a ulehčením, když pacient s SLE s nadřízeným a kolegy o nemoci a jejích projevech promluví. Zálěží na okolnostech a lidkých kvalitách jednotlivců v kolektivu,samozřejmě...

U mnoha lidí SLE ovlivní nemoc výkon i povolání. To se týká zejména „neviditelných“ znaků nemoci. Zvýšená únava nebo problémy s koncentrací mají např. vliv na výkonnost. Pokud při výkonu činností představuje SLE zvýšené riziko vzniku úrazu (např. z důvodu poruchy rovnováhy) nebo třeba opakovaných problémů v koncentraci, je v zájmu pacienta informovat zaměstnavatele o nemoci.

Při výběru zaměstnání by si nemocný s SLE měl rozmyslet následující věc:

Pacient s SLE potřebujete více přestávek a možnost rozdělit si flexibilně svoji pracovní dobu - když je možnost, je lepší mít třeba "flexibilní"pracovní dobu..

Proto by mělo dojít ke zvážení, zda by nebylo vhodnější přejít z plného pracov. úvazku na úvazek částečný.

Nebo je možnost požádat o rozložení prac. povinností na práci na pracovišti a doma (pokud to povolání umožňuje).Domácí práce je v současné době trendem a většina " osvícených "společností tuto práci i preferuje, protože může být i levnější než dojíždění pracovníků na velkou vzdálenost do zaměstnání.

INVALIDNI DUCHOD - ID:

• Invalidita je ztráta nebo omezení schopnosti soustavné výdělečné činnosti, kterou se rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Základem posuzování invalidity je zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále DNZS) a pracovního potenciálu posuzovaného pojištěnce.
• V našem systému důchodového pojištění existují následující typy invalidity:
  • plná invalidita – jestliže z důvodů DNZS poklesla pojištěncova schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %
  • plná invalidita (tzv. fyzická) v případě, že zdravotní postižení umožňuje pojištěnci vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek
  • částečná invalidita – jestliže z důvodů DNZS poklesla pojištěncova schopnost soustavné výdělečné činnost nejméně o 33%
  • částečná invalidita (tzv. fyzická) v případě, že DNZS pojištěnci značně ztěžuje obecné životní podmínky

   

  Když už přechodně pracovat nemůžeme, je na místě požádat o invalidní důchod:

• Plný invalidní důchod

  Podmínky nároku na plný invalidní důchod (§ 38 zákona o důchodovém pojištění)

  Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal

  1. plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud ke dni vzniku plné invalidity nesplnil podmínky nároku na normální starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo
  2. plně invalidním následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

  Plná invalidita (§ 39 zákona o důchodovém pojištění)

  Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

  1. poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo
  2. je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek

  Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod (§ 40 zákona o důchodovém pojištění)

  Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:

  1. do 20 let méně než jeden rok,
  2. od 20 let do 22 let jeden rok,
  3. od 22 let do 24 let dva roky,
  4. od 24 let do 26 let tři roky,
  5. od 26 let do 28 let čtyři roky a
  6. nad 28 let pět roků.

  Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku plné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

  Výše plného invalidního důchodu (§ 41 zákona o důchodovém pojištění)

  Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

  Výše základní výměry důchodu činí od 1. ledna 2007 1 570 Kč měsíčně.

  Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu.

  Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy).

  Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu - viz shora).

  Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.

  Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42 zákona o důchodovém pojištění)

  Dnem dosažení věku 18 let vzniká nárok na plný invalidní důchod i osobám s trvalým pobytem na území ČR, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohly být účastny pojištění po potřebnou dobu a jejichž plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku.

  Procentní výměra plného invalidního důchodu činí v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem.

  Takto stanovená výše procentní výměry je i minimální výší procentní výměry plného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění.

  Částečný invalidní důchod

  Podmínky nároku na částečný invalidní důchod (§ 43 zákona o důchodovém pojištění)

  Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

  1. a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
  2. následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

  Částečná invalidita (§ 44 zákona o důchodovém pojištění)

  Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže

  1. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo
  2. mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

  Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod (§ 44 zákona o důchodovém pojištění)

  Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:

  1. do 20 let méně než jeden rok,
  2. od 20 let do 22 let jeden rok,
  3. od 22 let do 24 let dva roky,
  4. od 24 let do 26 let tři roky,
  5. od 26 let do 28 let čtyři roky a
  6. nad 28 let pět roků.

  Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem částečné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem částečné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku částečné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li částečná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

  Výše částečného invalidního důchodu (§ 45 zákona o důchodovém pojištění)

  Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry.

  Výše základní výměry důchodu činí 1 570 Kč měsíčně.

  Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu.

  Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy).

  Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu - viz shora).

  Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně.

  Zvláštní ustanovení o minimální výši částečného invalidního důchodu

  Minimální výše procentní výměry částečného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění, činí 22,5 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání částečného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem.

  Souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 46 až 48 zákona o důchodovém pojištění)

  Zákonem č. 24/2006 Sb. byl s účinností od 1. února 2006 zrušen institut souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, takže výše příjmů z výdělečné činnosti poživatele tohoto důchodu nemá na výši důchodu a jeho výplatu vliv. Výplata částečného invalidního důchodu v plné výši náleží od splátky důchodu splatné v únoru 2006; uvolnění výplaty důchodu v plné výši provede Česká správa sociálního zabezpečení bez žádosti. Podrobnější informace v části "Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2005".

  Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

  Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

  Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

  Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

  Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady.

  Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

   
  Melo by to být všechno aktualni, je to ze stranek MPSV.CZ.
•  
• Jo, ještě douška:
• pracovní omezení u invalidky neexistuje:kdo má plný nebo částečný ID může pracovat bez omezení...
• (samozřejmě potom na čssz budou vidět, že jste práce schopni a budou posuzovat právo na invalidni duchod trochu jinak, než kdybyste do práce nechodili...ale to je na každém...že?)